Vítejte ! [ Přihlášení Instagram

Poprvé v knihovně

Nezařazené 7.8.2015

Kam se v srpnovém parnu uchýlit? My jsme si dnes, než sluníčko stihlo vystoupat příliš vysoko, zaskočili do místní knihovny. 

Prcek se vyhrabal z peřin už v půl sedmé ráno, sedlecká knihovna otevírá v osm a naproti je obchod, kde točí zmrzlinu. Ideální kombinace pro začátek dne, jehož teploty by podle odborníků mohly atakovat rekord. Ačkoli moje dítě nikdy předtím v knihovně nebylo, sotva jsem ho seznámila s plánem, nadšeně si zapakovalo do chlebníku autíčka a bez ohledu na to, že nemá ještě ani kraťasy, vystartovalo před dům. „Do knihovny, do knihovny,“ poskakoval o chvíli později synátor po chodníku a já si v duchu říkala, jestli třeba nečeká, že tam mají tobogán a poníka…
Dětská sekce sedlecké knihovny
Naše knihovna je v areálu mateřské školky, i když já ještě pamatuju doby, kdy bývala na faře. Když jsem začala číst, dlouho před nástupem do první třídy, doma patrně došel materiál a táta mě tam vzal. Knihovnicí tehdy byla babička mojí nejlepší kamarádky. Střih, o téměř 30 let později: Prcek, ač z domova na přehršle literatury zvyklý, je u vytržení z knížek vyložených na nízkém stole v dětské části. Za chvíli už spolu sedíme na barevných židličkách a prohlížíme si Krtka. Otevřenými okny dovnitř profukuje (zatím ještě) svěží ranní vzduch, Prcek se na mě dívá a blaženě říká: „Mně se tady líbí…“ Řekl to přesně tím tónem, který používá, když mluví například o své náklonnosti ke zmrzlině a já jsem chvíli myslela, že mi snad i ukápne slza.
Po chvíli se rozkoukal a zaměřil se i na knihy v regálech. Přinesl mi jednu „o autíčkách“ a ne a ne si nechat vysvětlit, že to je encyklopedie Hurikány a tornáda. Ona ta auta v tornádu holt na obálce dobře plní svůj úkol upoutat oko. Dlouho jsme si prohlíželi jednu krásnou knihu o dinosaurech. Mimochodem, mám oba její díly doma, ale nenapadlo mě, že by mohla syna ještě před třetími narozeninami zajímat. Určitě o ní brzy podrobněji napíšu.
„Dinisaurus, maminko!“
Překvapilo mě, kolik za tu hodinu, kterou jsme v knihovně strávili, přišlo lidí. Několik starších paní, dvě s sebou měly i vnučky, vášnivé čtenářky. Potkali jsme tam i naši sousedku Natalii, se kterou si pravidelně navzájem půjčujeme obsah našich domácích knihoven přes plot.
Plánovala jsem, že nechám Prckovi za dvacetikorunu vystavit jeho vlastní průkazku, ale když paní knihovnice v počítači vydolovala mě – tedy sedm let starý záznam o výpůjčce nějaké knihy, kterou jsem z nějakého důvodu nesehnala v Praze -, tak jsme jí ulehčili práci a zasponzorovali knihovnu osmdesátikorunovým poplatkem za dospělého na rok.
A co jsme si odnesli? Hlavně Šmalcovu abecedu, to je krásná knížka, kterou zatím doma nemáme. Krtka a zelenou hvězdu napsala Hana Doskočilová, kterou mám docela ráda. Disneyho Pú, knížka o vlčátku a malý sešitek o hasičích jsou spíš takové poslední brzdy, které v případě nouze v následujících dnech použiju k udržení Prcka ve stínu.
A zde už Šmalcova abeceda v provozu, ve stínu na dece
Chodíte s dětmi do knihovny? Líbí se jim tam?

4 komentáře to “Poprvé v knihovně”

  1. Krása! Mamka v knižnici, to je podľa mňa veľký poklad. Ked sme prvýkrát zašli my, tiež ma prekvapilo, koľko ľudí sa tam našlo. Ale tuším to bolo aj naposledy čo mi decká pomáhali s výberom kníh. Odvtedy už zamieria rovno do detského kútika, odkiaľ sme si doteraz vždy dovliekli domov nejakého toho bacila. Ciže ja to najnovšie robievam tak, že im vyberiem cca 8-10 knižiek kým sa oni hrajú, oni si z nich v závere vyberú finalistov, a pred odchodom masívne umývanie rúk na wecku. KNižnici zdar! (viki za citajmesispolu.sk)

    • Kam chodíte, Viki? Já si vždycky říkala, jaká je škoda, že jsem nezůstala v Praze, že už bych Prcka dávno do knihovny brala, i kvůli tomu, že je to tam dětem víc uzpůsobené a ony se snáz zabaví… Koukám, že ten dětský koutek není úplně výhra 🙂

  2. Tereza na 24.11.2015 @ 15:28

    Do knihovny chodíme. Už jsme byli dvakrát. Podruhé jsem tam byla poprvé s dětmi sama. Dcera (2,5 roku) chtěla čurat, tak jsme šly a pak byly upozorněny, že i když nám to bylo dovoleno, tak toaleta je neveřejná. Mezitím se pokadil junior (7m) až na záda. Tak jsem ho přebalovala na zemi na své bundě a doufala, že zůstane čistá. U toho jsem vysvětlovala Marjánce, že ne nadarmo se to tam jmenuje Knihovna. Z druhé návštěvy mám tedy rozpačitý pocit – zda jsme tam byli vítáni.

    • Lucie

      KniHovna mě pobavila 🙂 Ale jinak nechápu, veřejná knihovna s neveřejným záchodem? Paní knihovnice si odskočit smí a čtenář půjde ven za keřík? To snad ne! 😮

Komentář

  • LISTUJEME: Víš, co má v plínce myš?

    od na 15.6.2016 - 11 Komentáře

    Prcek z plen nespěchal. Já byla taky v klidu. Jenže pak ho přijali do školky. V našem společném životě se tak loni na jaře objevil první deadline a já jsem zareagovala tak, jak mívám v podobných situacích ve zvyku. Nakoupila jsem odbornou literaturu. Včetně téhle publikace. Co si o ní myslím?

  • Pop-up leporela, která budou vaše děti milovat

    od na 4.9.2016 - 6 Komentáře

    Prostorová leporela Rudolfa Lukeše plná zvířátek vznikla před dlouhými desetiletími. U nás ovšem letos vychází úplně poprvé. Proč? Protože jejich autor kdysi roztrhal přihlášku do KSČ. Ale teď jsou tady. A jsou nádherná.

  • Vánoční punč 2016. Ochutnejte a vyhrajte si kopu knížek pod stromeček!

    od na 1.12.2016 - 38 Komentáře

    Po roce je tu zas! Prosinec a s ním náš Vánoční punč. Adventní soutěž o ty nejkrásnější knížky, která se už loni setkala s velikým ohlasem. Jenže letos jsme se nějak víc rozjeli, a tak toho pro vás máme opravdu plný kotel. Chtěli byste vyhrát skvělé Mapy, Hravouku nebo Horáčkovu The Greedy Goat? Zkuste štěstí!

  • Ema Naopak. Nikdy nezapomeneme! <3

    od na 1.3.2016 - 8 Komentáře

    Tahle knížka byla jako zjevení. Poté, co u nás v polovině osmdesátých let vyšla, získala si srdce snad všech malých čtenářů. Jednoduchá, vtipná, chytrá. Prostě Ema. Co je na ní tak neobyčejného? 

  • Říkanky celé bílé. Památka na Josefa Křešničku

    od na 24.3.2015 - 6 Komentáře

    Zima oficiálně skončila a ani letos jsme si sněhu moc neužili. Ale aby se neřeklo, že jsem nevděčná, na rozloučenou s ní vám ukážu jedno nádherné zimní leporelo. A především jeho autora. Josef Křešnička, v té době noční hlídač v JZD, psal pro děti rád. Hodně. A krásně.

Vyhledávání

Najdete nás na Facebooku

… a zákulisí blogu poodhalujeme na Instagramu

This error message is only visible to WordPress admins

Error: API requests are being delayed. New posts will not be retrieved.

There may be an issue with the Instagram access token that you are using. Your server might also be unable to connect to Instagram at this time.

Error: API requests are being delayed for this account. New posts will not be retrieved.

There may be an issue with the Instagram access token that you are using. Your server might also be unable to connect to Instagram at this time.

Doporučujeme knížku

Dinosaurium