Vítejte ! [ Přihlášení Instagram

Pidibabka z Brd

Doporučujeme 5.11.2015

Nádherných ilustrací Anety Františky Holasové jsem si všimla už před několika lety, když vydala autorskou pecku Lumír včelaří. A teď jí vyšla Pidibabka z Brd. Modrožlutá jako hluboký brdský les.  

IMG_4128
Pidibabku z Brd napsal Jiří Kahoun, můj oblíbený autor Příběhů včelích medvídků, Pískacího kornoutku a Zvířátek z Malinové paseky. A když jsem zjistila, že nejnovější Kahounovu knížku ilustrovala právě Aneta, rázem bylo jasné, že ač máme knihovnu naditou k prasknutí, pro Pidibabku musím prostě místo najít.

Poté, co Aneta Františka Holasová vydala v Labyrintu svůj debut Lumír včelaří a u Běžílišky drobný počin Kolala Petřínská, přišla z Albatrosu nabídka ilustrovat právě Pidibabku. „Napsali mi, že se jim líbí moje krajiny a prostředí, do kterého postavy knížek zasazuji,“ vzpomíná Aneta nad kávou, kterou jsme si daly v bufetu Klementina. „Pro mě je krajina velmi důležitá. Jsem z Libereckého kraje a v Praze se mi po něm stýská, na obálce Lumíra tak v dálce najdete Ještěd nebo Naše Ralsko.“

Nakladatelství vědělo, že v Pidibabce z Brd bude třeba s vášní vymalovat hloubku brdských lesů, v nichž se valná část vyprávění Jiřího Kahouna odehrává. „Celou knížku jsem ladila do žluto-modré,“ vysvětluje Aneta. „Stejně jako u Lumír včelaří dominuje odstín medu. Když se procházíte lesem, cítíte jeho barevnost, a já mám ráda, když knížka při čtení působí podobně.“

Celá Pidibabka z Brd dýchá takovou láskou k přírodě! Oba autoři jí totiž mají na rozdávání a neváhali ji zde rozdělit plnými hrstmi mezi všechny děti i předčítající rodiče. Jiří Kahoun například nádherně popisuje, jak se frká na stonek pampelišky ( Pamatujete? Rozeberete kousek stonku na proužky, překonáte jeho hořkou chuť a foukáte), Aneta Františka Holasová si k tomu rozmíchá akvarely a bezkonkurenčním způsobem namaluje pampelišku, frkačku z ní a navrch celostránkovou záplavu luční zeleně včetně odkvétajících pampelišek s „padáčky“, na louce.

Jiří Kahoun už napsal několik desítek dětských knih. Ale tahle, poslední, se zdá být ze všech nejosobnější. V uplynulých měsících jsem s ním měla možnost několikrát hovořit a tak vím, že tatínek z knížky je jeho starší syn Martin, který má chalupu v Brdech. A jezdí tam se svou dcerkou – hlavní postavou Pidibabky z Brd, upovídanou Emičkou. Potkávají se tam s babičkou Martou a dědou Jirkou. Na tom by nebylo nic nezvyklého, kdyby babička a děda nebyli trpaslíci… „Částečně jde o skutečnost a částečně je to vymyšlené,“ řekl mi dědeček – trpaslík Jiří Kahoun, jenž v Pidibabce využil i motivy z brdských pověstí. A jen tak mimochodem a naprosto nenásilně se mu podařilo v knížce znázornit i stále častější model rozvedených rodičů a „půjčovací soboty“ jednou za čtrnáct dnů. Právě taková sobota totiž pro Emičku znamená vždy nové a nové dobrodružství s tatínkem, babičkou a dědou pod hřebeny Brd.

 

Myslím, že se mi už podařilo odhalit v knížce několik pasáží typu „based on true story“, například tuhle:
„Z toho si nic nedělej,“ řekla babička. „Taková věc se může stát každému, i staré babce. Já jsem předevčírem upadla jako brouk. Zakopla jsem o pařez, vysypala jsem bandičku borůvek a bác! Takhle jsem tam ležela,“ rozpřáhla ruce babička, „jako brouk kovařík a nemohla jsem se zvednout.“ Emička se rozesmála: „Babi, ukaž ještě jednou, jak jsi ležela.“ 
„Takhle,“ ukazovala babička a Emička se smála na celé kolo. Potom šla hledat dědu, aby mu ukázala, jak upadla a ležela babička. 
„Dědo, chceš něco vidět?“
„Chci.“
Emička se svalila na zem, rozpřáhla ruce, vykulila oči a otevřela pusu.
„Co to má být?“ zeptal se děda.
„Takhle upadla babička,“ smála se Emička. 
Děda se zasmál a povídá: „Chceš se mnou vařit pampeliškový med?“

 

Náš Prcek zatím svou oblíbenou pasáž nemá. Na téhle knížce totiž aktuálně úplně nejvíc miluje přední a zadní předsádku. Vždycky fouká do těch odkvetlých pampelišek, které jsou na ní, spolu s houbami a motýli, vymalované.

Pidibabka z Brd je zkrátka po všech stránkách podařená. Jestli se chcete dozvědět, k čemu je dobrý pidihrášek a jak to s těmi prarodiči trpaslíky doopravdy bylo, určitě se zastavte v knihkupectví. A napište mi, jak jste si početli!

5 komentářů to “Pidibabka z Brd”

  1. Lumír je u nás velký oblíbenec! A všechno, co se týká skřítků taky, nehledě na ty nádherné ilustrace. Díky, tahle se u nás na Vánoce určitě objeví

    • Lucie

      Ano, Lumír je bezva! Jsem ráda, že se vám taky líbí i Pidibabka, pod stromečkem jí to určitě bude slušet 🙂

  2. PIDIBABKA SE NA NÁS SMĚJE UŽ PÁR TÝDNU Z VÝLOHY KNIHKUPECTVÍ U NÁS VE MĚSTĚ. Holky ji sice v dopise pro Ježucha nemají, ale já si na ni myslím už od té doby, co jsem zaznamenala, že bude vycházet. Takže jeden s podstromečkových dárečků je jistý a vaše velmi pěkně vyvedená recenze to potvrzuje. Díky za ni.

  3. cha konečně jsem našla nový web:)jojo pidibabka:)

Komentář

  • LISTUJEME: Víš, co má v plínce myš?

    od na 15.6.2016 - 11 Komentáře

    Prcek z plen nespěchal. Já byla taky v klidu. Jenže pak ho přijali do školky. V našem společném životě se tak loni na jaře objevil první deadline a já jsem zareagovala tak, jak mívám v podobných situacích ve zvyku. Nakoupila jsem odbornou literaturu. Včetně téhle publikace. Co si o ní myslím?

  • Pop-up leporela, která budou vaše děti milovat

    od na 4.9.2016 - 6 Komentáře

    Prostorová leporela Rudolfa Lukeše plná zvířátek vznikla před dlouhými desetiletími. U nás ovšem letos vychází úplně poprvé. Proč? Protože jejich autor kdysi roztrhal přihlášku do KSČ. Ale teď jsou tady. A jsou nádherná.

  • Vánoční punč 2016. Ochutnejte a vyhrajte si kopu knížek pod stromeček!

    od na 1.12.2016 - 38 Komentáře

    Po roce je tu zas! Prosinec a s ním náš Vánoční punč. Adventní soutěž o ty nejkrásnější knížky, která se už loni setkala s velikým ohlasem. Jenže letos jsme se nějak víc rozjeli, a tak toho pro vás máme opravdu plný kotel. Chtěli byste vyhrát skvělé Mapy, Hravouku nebo Horáčkovu The Greedy Goat? Zkuste štěstí!

  • Ema Naopak. Nikdy nezapomeneme! <3

    od na 1.3.2016 - 8 Komentáře

    Tahle knížka byla jako zjevení. Poté, co u nás v polovině osmdesátých let vyšla, získala si srdce snad všech malých čtenářů. Jednoduchá, vtipná, chytrá. Prostě Ema. Co je na ní tak neobyčejného? 

  • Říkanky celé bílé. Památka na Josefa Křešničku

    od na 24.3.2015 - 6 Komentáře

    Zima oficiálně skončila a ani letos jsme si sněhu moc neužili. Ale aby se neřeklo, že jsem nevděčná, na rozloučenou s ní vám ukážu jedno nádherné zimní leporelo. A především jeho autora. Josef Křešnička, v té době noční hlídač v JZD, psal pro děti rád. Hodně. A krásně.

Vyhledávání

Najdete nás na Facebooku

… a zákulisí blogu poodhalujeme na Instagramu

This error message is only visible to WordPress admins

Error: API requests are being delayed. New posts will not be retrieved.

There may be an issue with the Instagram access token that you are using. Your server might also be unable to connect to Instagram at this time.

Error: API requests are being delayed for this account. New posts will not be retrieved.

There may be an issue with the Instagram access token that you are using. Your server might also be unable to connect to Instagram at this time.

Doporučujeme knížku

Dinosaurium