Vítejte ! [ Registrovat | Přihlášení Instagram

O jabloňce. Detektivní příběh o tatínkovi s postřikem

Doporučujeme, Vintage 16.3.2015

V době, kdy se mi narodil syn, jsem si ze svého dětství pamatovala v podstatě jen jedno jediné leporelo. O jabloňce Heleny Zmatlíkové a Eduarda Petišky. Doma jsme ho sice nenašli, ale naštěstí pořád ještě vychází – 60 let od prvního vydání. A tak jsem Jabloňku dotáhla z knihkupectví domů ještě dřív, než dítě oslavilo první narozeniny.

O jabloňce, vydání z roku 2013.

O jabloňce, vydání z roku 2013.

Na obrázek, který jste vídali jako děti, můžete sice zapomenout, ale ve chvíli, kdy ho znovu uvidíte, se to všechno okamžitě vrátí. Pak začnete číst a zjistíte, že ta slova vlastně znáte zpaměti. „Byla jednou jedna bílá zahrádka…“ Mám ráda ten pocit, když otevřu dětskou knížku, podívám se na obrázky a úplně cítím, jak mi v mozku vyjíždí ze zadních pozic desítky let starý vjem a jásavě se spojuje s tím současným.

Byla jednou jedna bílá zahrádka...

Byla jednou jedna bílá zahrádka…

Nepočítám-li menší leporela s kratičkými texty, O jabloňce se stalo první regulérní leporelovou knížkou, u které prcek vydržel sedět, poslouchat a dívat se na obrázky od začátku až do konce. (Zhruba ve 14 měsících věku.)

V textu jsem našla jeden překlep - chybějící uvozovky v druhém úseku přímé řeči. Snad si to Albatros pro následující dotisk opraví.

V textu jsem našla jeden překlep – chybějící uvozovky v druhém úseku přímé řeči. Snad si to Albatros pro následující dotisk opraví.

Na Jabloňce se mi z pozice předčítající matky líbí i to, že na všechno, o čem zrovna čtete, můžete zároveň i ukázat prstem. (Zdá se to jako samozřejmost, ale praxe je jiná.) Jen jeden obrázek mi dělal potíže – ten, na němž tatínek postřikuje stromy. V textu se hovoří i o Martínkovi a pejskovi. Martínka jsem si ale musela „půjčovat“ na vedlejší stránce a pejsek chyběl úplně. Až naprostou náhodou jsem přišla na to, jak to s tím obrázkem nejspíš bylo.

Martínek se rozhlíží, pejsek štěká, ale čtenář je nevidí

Martínek se rozhlíží, pejsek štěká, ale čtenář je nevidí

Jednou, když jsem se probírala starými leporely v holešovickém antikvariátu v Dělnické, objevila jsem uprostřed vysokánského komínku na pultě i O jabloňce. Páté vydání, z roku 1979. Ale s obrázky nebylo něco v pořádku. Byly stejné, ale přece jen jiné… Maminčina sukně se lišila vzorkem, dřevěný vozík barvou a podobně. Když jsem nalistovala stránku s postřikujícím tatínkem, zůstala jsem oněměle zírat. Pod stromem totiž seděli a tatínkovi dělali společnost jak Martínek, tak pejsek.

Původní tříčlenná sestava.

Původní tříčlenná sestava.

Proč by taky neseděli – v roce 1954, kdy O jabloňce vyšlo poprvé, lidé o chemických postřicích ještě mnoho nevěděli: Helena Zmatlíková tatínka nakreslila obutého v sandálech a sadařským kloboučkem na hlavě. Od osmdesátých let už ovšem nové ilustrace odrážejí posun k DDT absencí kohokoli bez patřičných ochranných pomůcek.

Začala jsem pátrat po důvodu překreslení ilustrací. Napadlo mě, že je Helena Zmatlíková třeba na příkaz „shora“ musela předělat tak, aby věrně odrážely pokrok. To tehdy nebylo neobvyklé. Ale nikdo o okolnostech, které v osmdesátých letech provázely vznik nových obrázků, nic nevěděl. „V archivu máme pouze jednu verzi ilustrací, což může nasvědčovat faktu, že se původní originály ztratily,“ usuzoval i Ivan Zmatlík, ilustrátorčin syn.

Porovnání obou verzí.

Porovnání obou verzí.

Klíč k odpovědi jsem našla úplnou náhodou. A samozřejmě opět v antikvariátu. V regálu Aurory ve Spálené leželo vydání z roku 1985. A když jsem do něj nahlédla, zjistila jsem, že všechny obrázky jsou původní, až na jeden. V tom okamžiku bylo jasné, že k žádné ztrátě ilustrací nedošlo.  Tenhle zkrátka vadil a musel pryč.

Ve vydání z roku 1985 je tatínek s postřikem jedinou novou ilustrací. Všechny ostatní jsou původní.

Ve vydání z roku 1985 je tatínek s postřikem jedinou novou ilustrací. Všechny ostatní jsou původní.

Shodou okolností jsem tento objev učinila krátce poté, co jsem se náhodou na jednom z kurzů Naučmese.cz seznámila s Alexandrou Horovou, výtvarnou redaktorkou Albatrosu, jenž O jabloňce vydává. Poprosila jsem ji o pomoc a jí se skutečně podařilo najít pamětníka, který věděl!

„Odpovědným redaktorem vydání, kde se změnily obrázky, byl velmi pečlivý redaktor, který byl i vášnivým zahrádkářem,“ napsala mi Alexandra Horová. Tento redaktor se s Helenou Zmatlíkovou dohodl, že by bylo dobré ilustraci překreslit tak, aby lépe odpovídala realitě. Tak spatřil světlo světa obrázek tatínka s ochrannými pomůckami.

Jenže, jak si můžete všimnout, rozdíl 30 let se odrazil nejen v zahrádkářství. Ilustrátorka za tu dobu poněkud změnila styl kresby, a proto nová ilustrace mezi ty původní nezapadla tak, jak by bylo třeba. Celkový dojem nebyl kompaktní. Do 7. vydání, které vyšlo v roce 1989, tedy Helena Zmatlíková překreslila i všechny zbývající obrázky.

Kterou verzi leporela máte doma vy? Starší, nebo aktuální? A jak se vám líbí?

 

 

10 komentářů to “O jabloňce. Detektivní příběh o tatínkovi s postřikem”

  1. Parádní detektívka … musím se doma podívat, kterou verzi vlastníme my! Díky za to 😉

  2. Ty novější obrázky snad vůbec od Zmatlíkové být nemůžou. Zdá se mi to spíš jako hodně nepovedená reprodukce. My máme u babičky tu původní verzi a ve větě, že pejskové mají raději kostku cukru, přeškrtla tužkou cukr a přepsala to na maso.)

  3. Skvělé pátrání:-) Miluju tuto knížku, jako dítě jsem ji neměla, znám ji až teď od kamarádky. Jako bazarová koupě teď čeká ve skříni na nějakou vhodnou příležitost k darování.

  4. To je fantastický príbeh, ďakujem! (I keď sprvu som predpokladala nejaký ten ideologický zámer ako za starých čias 50tych rokov, keď z nejakej fotky politických predstaviteľov postupne daní politickí predstavitelia mizli, nahradení fľašou minerálky či jednou z jedlí, okolo ktorých sa fotili…). Fakt, že to bol spôsobené redaktorom záhradníkom odborníkom je teda vlastne happy endom. 🙂

  5. Milá Lucie, Tvé pátrání mě nadchlo. Nejlpší na něm je, že se Ti podařilo opravdu objevit odpovědi. Sláva antikvariátům 🙂

  6. Andrea na 9.10.2015 @ 22:19

    Naše nejoblíbenější leporelo, které si čteme každý večer před spaním. Syn 18.měsíců, ukáže všechny detaily na obrázku, včetně pantů u oken na prvním obrázku 🙂
    Krásné ilustrace, jednoduchý příběh. A teď jsem si přečetla i něco z její historie…..děkuji!

  7. Kateřina na 7.4.2017 @ 21:34

    To je výborné! Díky za napínavý příběh :). Nedávno jsem z nostalgie nové leporelo koupila kamarádčině holčičce do USA, protože jsem ho spolu s leporelem Kam se schoval nůž měla moc ráda. Koukala jsem na ilustrace a zdálo se mi tak stejné, ale přece jiné. Nakonec jsem usoudila, že to bude tím, jak je knížka nová a neosahaná! A ono to bylo překreslením, to mě nenapadlo… Hádám, že jsem měla verzi vydanou před rokem 1985, i když si leporela pamatuji i z toho, jak jsme je četli i s bráchou narozeným o 10 let později… a myslím, že příběhy jsou i v Martínkově čítance. Nebo v Alenčině? Musím to někde pohledat!

Komentář

  • vcely_1

    Včely. Největší a nejhezčí včelí encyklopedie

    od na 9.4.2017 - 0 Komentáře

    Včely polského ilustrátora Piotra Sochy mě chytily za srdce dávno předtím, než vyšly v češtině. Loni jsem totiž v knihkupectví Pinwheels narazila na anglické vydání: The Book of Bees. Musela jsem se hodně ovládat, abych odešla domů bez něj. Ale když nedávno knihu vydal český Slovart, bylo vymalováno. Už je naše.

  • DSC_0906 crop

    Petr Horáček: Moje první česká knížka vyjde v Pinwheels

    od na 14.5.2017 - 0 Komentáře

    Loni na konci léta mi zazvonil telefon. Volal autor celosvětově populárních dětských knížek Petr Horáček, toho času na návštěvě rodné Prahy: „Prosím tě, já mám chvilku času a chtěl bych se jít podívat do toho dětského knihkupectví, o kterém jsi psala na blogu. Ale nevím, kde to je…“ Dala jsem mu přesnou adresu a tušila, že se mu […]

  • o-smrti-smrtouci

    Pro děti o smrti: O smrti smrťoucí

    od na 31.3.2017 - 1 Komentáře

    „Mami, a ty umžeš?“ ozvalo se onehdy cestou do školky ze zadního sedadla. „A já? Já nechci umžít!“ začal mrňous natahovat a mně bylo jasné, že je tady další komunikační oříšek. Jak mluvit s malým dítětem o smrti tak, abychom mu nelhali a zároveň ho nevyděsili? Měla jsem štěstí. O pár dní později jsem totiž narazila na […]

  • domov_1

    LISTUJEME: Domov

    od na 17.4.2017 - 0 Komentáře

    Nakladatelství 65. pole se sice na dětské knihy nespecializuje, ale už několikrát ukázalo, že když se v rámci své edice Políčko do nějaké pustí, vznikne kvalitní záležitost. Tentokrát se v 65. poli postarali o české vydání obrázkové knížky Home americké ilustrátorky Carson Ellis. Výsledkem je nádherná publikace, kterou si s dětmi budete chtít prohlížet znovu a […]

  • o-kralickovi-ktery-chtel-usnout

    O králíčkovi, který chtěl usnout. Jak uspávací knížka (ne)funguje?

    od na 19.3.2017 - 2 Komentáře

    Nová cesta jak uspávat děti! Světový bestseller! A halda superlativ navrch. Knížka O králíčkovi, který chtěl usnout mne zaujala hned, jak se předloni objevily nadšené ohlasy v zahraničním tisku. České vydání na sebe nenechalo dlouho čekat. I zakoupila jsem a použila, jakmile se naskytla příležitost k otestování v ostré palbě.

Chcete skvělou dětskou tašku na knížky? Kupte si ji zde!

Chcete skvělou dětskou tašku na knížky? Kupte si ji zde!

Vyhledávání

Najdete nás na Facebooku

… a zákulisí blogu poodhalujeme na Instagramu

Novinka pro děti od 4 let

Nakladatelství Naše kniha