Vítejte ! [
Přihlášení ]
Leporelo jsme na blogu neměli, ani nepamatuju. Není divu, Prcek roste a naše pozornost se přesunula k obrázkovým knihám. Takže když nedávno vyšla Lesní školka Andrey Popprové, pořídila jsem si ji hlavně pro sebe. A od té doby ji doporučuju, kudy chodím! Je totiž boží.
Pokračovat ve čtení …
Rok ve školce jsem Prckovi přivezla z letošního Světa knihy. Říkala jsem si, že by se mu mohla líbit, protože do školky chodí už třetím rokem a taky si spolu rádi prohlížíme hledací sérii Jaro, Léto… od Susanne Rotraut Berner. Takže jsem byla zvědavá, zda ho zaujme i tahle novinka z nakladatelství Host. Jak Rok ve školce dopadl? Pokračovat ve čtení …
Prcek z plen nespěchal. Já byla taky v klidu. Jenže pak ho přijali do školky. V našem společném životě se tak loni na jaře objevil první deadline a já jsem zareagovala tak, jak mívám v podobných situacích ve zvyku. Nakoupila jsem odbornou literaturu. Včetně téhle publikace. Co si o ní myslím?
Po roce je tu zas! Prosinec a s ním náš Vánoční punč. Adventní soutěž o ty nejkrásnější knížky, která se už loni setkala s velikým ohlasem. Jenže letos jsme se nějak víc rozjeli, a tak toho pro vás máme opravdu plný kotel. Chtěli byste vyhrát skvělé Mapy, Hravouku nebo Horáčkovu The Greedy Goat? Zkuste štěstí!
Zima oficiálně skončila a ani letos jsme si sněhu moc neužili. Ale aby se neřeklo, že jsem nevděčná, na rozloučenou s ní vám ukážu jedno nádherné zimní leporelo. A především jeho autora. Josef Křešnička, v té době noční hlídač v JZD, psal pro děti rád. Hodně. A krásně.
Tahle knížka byla jako zjevení. Poté, co u nás v polovině osmdesátých let vyšla, získala si srdce snad všech malých čtenářů. Jednoduchá, vtipná, chytrá. Prostě Ema. Co je na ní tak neobyčejného?
Prostorová leporela Rudolfa Lukeše plná zvířátek vznikla před dlouhými desetiletími. U nás ovšem letos vychází úplně poprvé. Proč? Protože jejich autor kdysi roztrhal přihlášku do KSČ. Ale teď jsou tady. A jsou nádherná.
