Vítejte ! [ Přihlášení Instagram

Velikonoční…

Recenze 31.3.2015

Pamatujete, jak jsem sháněla vánoční leporelo a zoufala si nad bídným výběrem? S blížícími se Velikonocemi  jsem dostala obdobný nápad. Tentokrát jsem ulovila dva kousky, včetně novinky s Krtkem. Stojí za to?

velikonoce_both

Krtkovy Velikonoce jsou tak miniaturní záležitost, že si je člověk může strčit do bundy cestou na pískoviště a to, že je nesl s sebou, si uvědomí až po návratu domů. Nemusí mu ale být líto, že leporelo nevytáhl. Proč? Protože tak zoufalý poměr cena – výkon jsem už dlouho neviděla. Pokladní v knihkupectví jen pokrčila rameny: „Krtek, no.“

krtkovy-velikonoce_hand

Nakladatelství Albatros si trouflo nalepit na tohle pidileporelo cenovku 79 Kč, i když si s ním nikdo nedal žádnou velkou práci. Postrádá jakýkoli náznak příběhu: Krtek maluje kraslici. Zajíc maluje kraslici. Krtek běží ke kraslici. Veverka běží ke kraslici. Zajíc drží konev a kouká na kraslici. Žába kouká na kraslici. (Kim hadr.)

krtkovy-velikonoce_in_2

Celkový dojem se nakladatel snaží vylepšit na poslední straně výzvou: „Některé kraslice, které si Krtek a jeho kamarádi namalovali, jsou úplně stejné. Poznáš, které to jsou?“ Huh. Prosím vás, k tomu bych měla drobnou připomínku. Ta vejce nejsou jednobarevná, popřípadě dvoubarevná. Mají hodně pestré a docela složité vzory. V případě, že by byla vyobrazena všechna na jedné stránce, dalo by se to obtížností srovnat třeba s IQ testem Mensy. Ale v okamžiku, kdy je každá kraslice na jedné straně leporela a vy takovýhle úkol zadáte tříletému, nedejbože dvouletému dítěti, něco je špatně.

krtkovy-velikonoce_in_4

Nemluvě o tom, že chudák Zdeněk Miler, s jehož obrázky poslední dobou nakladatelští grafici zhusta provádějí takováto „jabko cé“ a „jabko vé“, pravděpodobně rotuje v hrobě. A ještě jedna věc: vytištěno v Polsku. Doufám, že to je jen výjimka potvrzující pravidlo, že Albatros tiskne ve slovenském Grafobalu Skalica.

V případě obálky druhého leporela bych si dovolila půjčit si větu jedné mé známé, která jejím prostřednictvím hodnotila zájezd movitých Rusek: „Neexistuje barva, která by nebyla přítomna.“ Font a barvy slova Velikonoce působí dojmem, že si grafik dal pár panáků, aby mu bylo všecko jedno.

dedo-kdy-uz-budou-velikonoce_zoom

Marcela Walterová umí velmi dobře jednu věc: napodobit styly ostatních ilustrátorů. To se velmi hodí v dětské literatuře vznikající na motivy různých večerníčků, nejsou-li jejich výtvarníci k dispozici. Takhle Walterová nakreslila třeba leporelo s hlavními hrdiny večerníčku Byla jednou koťata Ljuby Štíplové. Nebo už rozebrané knížky o Kátě a Škubánkovi či o Človíčkovi. Ale obrázky, které ilustrátorka kreslí sama za sebe, nejsou z těch, které by mě posadily na zadek.

dedo-kdy-uz-budou-velikonoce_in_2

Text pojednávající o dvou dětech a jejich prarodičích ve velikonočních kulisách mě také nepřesvědčil. Chybí mu nápad. Navíc je podivně naředěný jarními básničkami, natištěnými fialovým fontem. V knihkupectví v Edenu za tohle leporelo chtěli 69 korun, což je sice méně než v případě Krtka, ale… Sám Albatros doprodává poslední kusy čtyři roky starého počinu ze své stáje rozumněji: za polovinu.

A reakce syna, když jsem mu leporela zkusmo podstrčila? Krtek ho nezaujal vůbec, zatímco skládané leporelo rozložil a odnesl si ho do pokoje se slovy: „Postaví autodláhu.“ Jo, to jo. Na posílání autíček by mohlo být v pohodě.

dedo-kdy-uz-budou-velikonoce_in_4

Chápu, že z pozice nakladatele je těžké investovat do takovéto sezónní záležitosti. Ale když už se někdo rozhodne to risknout, dokážu si představit uspokojivější výsledek. Závidím Britům jejich velikonoční leporela s králíčkem Petrem, plná něžných ilustrací Beatrix Potterové, nebo i výběr knížeček, jež pomocí jednoduché pohádky popisují biblický příběh stojící v základech těchto svátků.

Když už to vypadalo, že o svátcích doma budeme bez tématického čtení, přišla nečekaná záchrana. Dovolte mi, abych vám představila první Sluníčko, které jsem prckovi koupila. Bylo to původně jen proto, že jsem byla zvědavá na vystřihovánku zvířátkového leporela Pavla Peciny, o jehož práci jsem nedávno psala.

slunicko

Velikonoční beránky naší oblíbené Andrey Popprové jsme si přečetli ještě ten večer. (Andrea má kreslení těchto čtyřnožců v malíčku, protože je sama chová.) V tuhle chvíli už nám zdobí okenní parapet i její báječné vystřihovánky a je jasné, že dubnové číslo si taky nenecháme ujít.

slunicko_beranci
slunicko_zajicek
slunicko-motyli

Sice teď asi i já, pekařské nemehlo, budu muset upéct beránka, ale jednou k tomu dojít muselo… Naštěstí jsem našla recept ve Vaňkovi – mé nejoblíbenější a nejupatlanější kuchařce.

A co pečete a čtete o Velikonocích svým dětem vy?

 

13 komentářů to “Velikonoční…”

  1. Tak tedy pěkné velikonoční leporelo jsme taky neobjevili. Trochu pomýšlím na výrobu vlastního. Ale co se týče velikonoc, ať už tradic "pohanských"tak katolických, koukni na velikonoční knížku Terezy Říčanové.
    Jinak minulý týden se mi dostalo do ruky toto:http://www.samuelcz.com/shop/_111079-velikonocni-pribeh.htm
    vážně krásně provedené. Ilustrace nejuchají, domky jsou izraelské a text s výpravným příběhem srozumitelný a poutavý. Škoda, že to nevytiskli jako leporelo?:)

    • Velikonoční knížku znám, ale ten Velikonoční příběh vidím poprvé, vážně hezký, díky za odkaz, Zuzano! Letos je asi ještě brzo, ale na příští rok to prckovi určitě koupím 🙂

    • No a to velikonoční leporelo si asi opravdu budeme muset vyrobit samy 😉 Mám tu ještě my leporello v zásobě!

  2. jo a pečeme perníčky a beránka v nádivkovém slaném provedení s kopřivami a medvědím česnekem:)

  3. Dobrá recenzia. Moji chalani sú už síce mimo vekovej kategórie "leporelo", ale ešte si pamätám na úroveň niektorých "narýchlo" vydaných.
    Mne by sa k veľkonočným sviatkom páčila Velikonoční knížka od Baobabu (http://www.martinus.cz/?uItem=126393), ale nestihla som zohnať. Takže si vystačíme s netématickou literatúrou aj cez veľkú noc. Práve sme dočítali Človiečika.

  4. Anonymní na 31.3.2015 @ 15:38

    Doufala jsem v happyend toho příspěvku, tak díkybohu aspoň za to Sluníčko 🙂 Krtek vypadá fakt jako tragédie, děti z leporela mě zase docela slušně děsí….myslím, že Váš syn to vystihl docela trefně 🙂 Hezký den. Jitka

  5. Už tu byl na 1.4.2015 @ 21:08

    U nás se teda Krtek ujal, ale velkou vypovídací hodbotu to nemá. Kde je Krteček, to se líbí. Je fakt, že za ty peníze je lepší koupit omalovánky s ním a ať si ho prohlíží v nich.

    Jinak jsem v antikvariátu vyhrabal podle mě pěkné leporelo – Moje štěně, taktéž s ilustracemi Z. Milera a líbí se i prckovi.

  6. Děkuji za tip na Sluníčko, nějak jsem se po něm ani nedívala, hlavně po šoku, jaký jsem měla z proměny Mateřídoušky…

    • Taky mě to zarazilo. Pokud si dobře vzpomínám, za našich mladých let byla Mateřídouška pro menší a Sluníčko pro větší děti. Teď je to bůhvíproč obráceně a Mateřídouška navíc naskočila na vlnu nevkusných dětských filmů.

  7. Anonymní na 2.4.2015 @ 18:59

    O kvalitě leporel s krtkem bych se raději moc nevyjadřovala a to včetně těch, které zveršoval Jiří Žáček. Některé rýmy jsou příšerné, obrázky se v jednotlivých knížkách dost opakují. Jediný lepší krtek je Krtek a kalhotky, a toho jsem měla jako dítě ještě já. Za sebe doporučuji Cvrček a mravenci, Šťastně dojeď, dlouhý vláčku (i když tady se dá odtušit trochu propagandy, přeci jen to poprvé vyšlo v padesátých letech). Syna teď hodně baví i Vařila myšička kašičku s ilustracemi od Zmatlíkové, ale to je spíš pro menší batolata. Eva

    • Ano, Krtek a kalhotky jsou fajn. Jen je tam docela dost textu, který jsem musela zestručňovat, aby u toho syn vydržel a nenudil se, než dočtu na konec. Přesto je to nejlepší leporelo s Krtkem vůbec.

Komentář

  • Animalium. Račte vstoupit do muzea!

    od na 27.8.2017 - 2 Komentáře

    Dlouho a netrpělivě očekávaná výpravná publikace Animalium konečně dorazila do českých knihkupectví. A už při letmém prohlédnutí nenechá nikoho na pochybách, že se pravděpodobně v mnoha rodinách stane stěžejním kouskem domácí knihovny. 

  • LISTUJEME: Jakub a Jáchym. Interaktivní zázrak z minulého století

    od na 3.10.2017 - 1 Komentáře

    Jakuba a Jáchyma jsem neznala. Až se jednou má kamarádka zmínila o tom, že je jako malá měla v oblibě. Zkusila jsem je koupit Prckovi a byla to trefa do černého. Od té chvíle čteme Jakuba a Jáchyma pravidelně a myslím, že se nám nikdy neomrzí.

Vyhledávání

Najdete nás na Facebooku

… a zákulisí blogu poodhalujeme na Instagramu

Novinka pro děti od 4 let

Nakladatelství Naše kniha