Vítejte ! [ Přihlášení Instagram

Nejlepší leporela o mašinkách

Recenze, Vintage 8.4.2015

Snad každý z průvodčích spěšného vlaku Jordán už zná našeho prcka: nejdřív se vrhne do náruče mámě a pak zuřivě mává soupravě odjíždějící dál na Tábor. Má slíbeno, že ho brzo vezmu do Prahy s sebou. Teorie už z literatury načerpal až až. Dovolte, abych vás seznámila s naším „mašinkovým arzenálem“.

o-masince-zofince_o-vesele-masince_stastne-dojed_masinka_2

Největším evergreenem je bezesporu O veselé mašince, a to zdaleka nejen u nás doma. Pecka z roku 1961 se prodává tak dobře, že se na ni před několika lety v Albatrosu pokusili navázat. Veselá mašinka je ale jen jedna. Zdeněk Miler s Janem Čarkem odvedli výjimečnou práci.

o-vesele-masince

U nás jsme vlivem tohoto leporela dosáhli až takového levelu, že jsme dítě večer ukládali ke spánku se slovy „Už je noc, už je tma, na trať svítí světýlka…“ a poté, co se nám ho podařilo zpacifikovat, jsem seděla u postýlky a v šeru zpaměti deklamovala celou Mašinku. Podruhé, potřetí… Dokud syn neusnul.

Přestala jsem s tím teprve nedávno, a to jen proto, že Mašinka s rozvojem řeči potomka už neplnila uspávací funkci. Jakmile jsem totiž spustila, prcek aktivně převzal iniciativu. Začal básničku odříkávat sám a spánek dlooouho nikde. Ale musím přiznat, že se mi stýská. „Telegrafních drátů linky, z porcelánu konvalinky…“ Geniální Jan Čarek patří mezi mé nejoblíbenější autory a je to mimo jiné i díky této pasáži.

o-vesele-masince_in

 

o-vesele-masince_in_2

V těsném závěsu za veselou mašinkou jede vláček z dílny Josefa Hiršala a Kamila Lhotáka. Šťastně dojeď, dlouhý vláčku je ještě starší než O veselé mašince, vyšlo poprvé v roce 1953. Jde o jedno z mála nádherných dětských leporel, kterého si v okamžiku jeho reedice všiml i celostátní tisk – to je hlavně zásluha redaktorky Kláry Kubíčkové, která, jak matně tuším, doma taky nějakou tu ratolest má.

„Jednoduchá básnička předává nenásilně zvučnou rytmiku češtiny, verše klapou v souzvuku s drnčícím vlakem na kolejích, nesnaží se o žádné krkolomnosti, přesto nejsou banální. (Podívejte, to jsou věci! Vagon veze šelmy v kleci, lev si hoví za mříží, tygr si nás prohlíží.) Klasika, která strčí do kapsy všechny vymakané současné pípající, hrací a cinkající knižní vymoženosti pro děti,“ napsala v MF DNES Kubíčková.

stastne-dojed-dlouhy-vlacku

„Trošku jsem se toho bála, protože je to opravdu retro. Absolutní retro,“ říká bývalá šéfredaktorka Albatrosu Šárka Krejčová. Kvalitní autoři si ale naštěstí své čtenáře našli a leporelo se dotiskuje. Šárce Krejčové se po vydání Šťastně dojeď, dlouhý vláčku dokonce ozval majitel originálů ilustrací a nezištně nabízel jejich zapůjčení, aby v nakladatelství mohli vydat leporelo v původním formátu. Ten byl totiž mnohem velkorysejší než v případě současné reedice, která vznikla naskenováním šedesát let starého prvního vydání z archivu Albatrosu. Ale protože vedle technických mantinelů hrály velkou roli i finanční možnosti, velký formát ani teď nebude.

Rozkládací leporelo začíná lokomotivou, pokračuje uhlákem a rozmanitými vagonky vezoucími brambory, cihly, auta… U mého syna má největší úspěch stránka s traktorem. Vlak a traktor v jednom, no neberte to! A navíc tam ještě v rohu letí letadlo. O Kamilu Lhotákovi se totiž obecně ví, že dopravní prostředky miloval – a na tomhle obrázku si to opravdu užil.

stastne-dojed-dlouhy-vlacku_in

O malém, ale na současné poměry vydařeném leporelu Mašinka jsem se zde už zmiňovala. Je stručné, milé, dětem se dobře drží, má srozumitelné a docela vtipné ilustrace.

masinka

Mašinku Mášu můžete s klidem předložit už ročnímu pišišvorovi, nebude ho nudit. (Vás možná ano, až ji budete nuceni předčítat podesáté za sebou, ale aspoň se tam nerýmuje stylem kráva – tráva.)

masinka_in

A tohle je můj největší poklad: O mašince Žofince – leporelo jako z říše snů pro matky s dětmi cestující po trati S9, tzn. z Benešova do Prahy. „U Čerčan je semafor, u Čerčan je most…“ Autor textu Vladimír Janovic totiž v Čerčanech prožil dětství, pak bydlel v Benešově, kam chodil na gymnázium, a proto trasu dobře zná. Přestože po maturitě vystudoval matematiku, svět literatury nikdy neopustil. Pracoval jako redaktor, psal prózu i poezii, mimo jiné překládal básně z italštiny. O mašince Žofince je ale jeho jediným leporelem – vzpomínkou na dětství, prožité za 2. světové války u čerčanského nádraží.

o-masince-zofince

O mašince Žofince se na rozdíl od tří předchozích leporel nedá sehnat zrovna snadno. Leporelo vyšlo poprvé a naposledy v roce 1984 a podle různých ohlasů na internetových fórech odhaduji, že si ho tehdy oblíbily i děti, které vlakem přes Čerčany nejezdily… Ale kdo hledá (v antikvariátech), časem najde – stejně jako jsem našla já.

o-masince-zofince_in

 

o-masince-zofince_in_2

 

o-masince-zofince_in_3

 

o-masince-zofince_back

Je jasné, že na cestu do Prahy si se synátorem tohle leporelo rozhodně budeme muset vzít do batohu. Pojedeme totiž přes Čerčany, Pyšely i Mirošovice stejně jako skřítek Žbrdlík a mašinkou Žofinkou.

Jezdíte s dětmi vlakem? Čtete si o nich? Nebo oboje?

 

 

9 komentářů to “Nejlepší leporela o mašinkách”

  1. u nas sme tiez mali obodbie ked som O vesele masince recitovala snad aj zo spanku. na kazdom semafore sme si opakovali "na cervenou pozor dat, ihned zastavit a stat!". tomu vravim skvele vychovne leporelo =D

  2. Máme Veselou mašinku a Šťastně dojeď dlouhý vláčku. Obojí je u nás v kurzu. Dlouhý vláček jsem si vytipovala na internetu a když jsem pak sháněla v knihkupectví překvapilo mě, jak je kniha malinká… Ale zbožňuju ji! 🙂

  3. Anonymní na 16.4.2015 @ 9:46

    Syn má O veselé mašince taky moc rád, ale já jí coby dítě četla asi až sama a nelíbila se mi pasáž "Mařenka je kterápak? Mařenka má důlek v líčku… Andulička také tak"- vždycky jsem si říkala, proč to píšou tak složitě a vlastně nic neřeknou, když je na obrázku jedna tmavovlasá a druhá blonďatá.
    Dlouhý vláček je skvělý, syn je na něj ještě malý, ale až doroste, určitě se mu bude líbit.
    Eva

  4. O vesele masince mame! ale dcera ji zatim neprisla na chut 🙂

  5. Tento blog je take prijemne miesto! U nas vesela masinka vobec, ale vobec nefunguje – a uz viem preco. Mame ju v prebasnenu do slovenciny, a je to kostrbaté a nepresvedčivé. Sprievodkyne dve vlak má // Marienku a Anku // ktorá že je Marienka? // Tá má v líci jamku // a klieštikmi cvaká, // takisto aj Anka. Tu sa ma vždy syn spýtal, Mami, že čo? Môžeš mi to vysvetliť? Čeština je jednoducho ľahká a plynie, slovenčina duní a rázne kráča. Asi si zabezpečíme český originál.

    • Ano ano, Mařenka a Andulička byly u nás doma dlouho nejoblíbenější stránkou tohoto leporela vůbec! Netušila jsem, že slovenský překlad by mohl být až tak kostrbatý – slovenštinu mám ráda a naopak mi vždycky připadala taková měkčí… Škoda veliká.

  6. O Veselé mašince a Šťastně dojeď, dlouhý vláčku máme a Žíža je naprosto miluje <3

Odpovědět na bc

  • Animalium. Račte vstoupit do muzea!

    od na 27.8.2017 - 3 Komentáře

    Dlouho a netrpělivě očekávaná výpravná publikace Animalium konečně dorazila do českých knihkupectví. A už při letmém prohlédnutí nenechá nikoho na pochybách, že se pravděpodobně v mnoha rodinách stane stěžejním kouskem domácí knihovny. 

  • LISTUJEME: Jakub a Jáchym. Interaktivní zázrak z minulého století

    od na 3.10.2017 - 3 Komentáře

    Jakuba a Jáchyma jsem neznala. Až se jednou má kamarádka zmínila o tom, že je jako malá měla v oblibě. Zkusila jsem je koupit Prckovi a byla to trefa do černého. Od té chvíle čteme Jakuba a Jáchyma pravidelně a myslím, že se nám nikdy neomrzí.

  • Zubr si hledá hnízdo. Skutečný podzimní poklad

    od na 27.10.2017 - 2 Komentáře

    Zubr je náš nejmilejší úlovek z letošního Tabooku. Je to ideální knížka pro podzimní předčítání. Věděli jste například, kdo jsou to tukoni a co je jejich posláním? Zubra jsme zhltli hned první večer a moc se pobavili. Takže jsem neodolala pokušení kontaktovat autorku a vyptat se jí na podrobnosti.

  • Dlouhá cesta. Petr Horáček poprvé exkluzivně česky!

    od na 13.11.2017 - 0 Komentáře

    „Tak jak se ti to líbilo?“ zeptala jsem se po zaklapnutí knihy Prcka. „Dobže se mi to líbilo,“ pokýval uznale hlavičkou. Konečně je to tady. Petrovi Horáčkovi vychází knížka v češtině a Česko je první zemí na světě, kde si děti mohou Dlouhou cestu přečíst. Jestli chcete svým dětem koupit pod stromeček jen jednu knížku, […]

Vyhledávání

Najdete nás na Facebooku

… a zákulisí blogu poodhalujeme na Instagramu

Doporučujeme pod stromeček

Dlouhá cesta