Vítejte ! [
Přihlášení ]
Naše dítě miluje jízdu na kole. Jezdí – slovy babičky – jako šust, ale bohužel se často stává, že vletí do zatáčky tak nepozorně, až mi tím způsobuje krátké srdeční zástavy. Zkoušeli jsme si ho připojit za naše kola na tažnou tyč, ale pokus se nesetkal s úspěchem. Ne a ne, takhle jezdit nebude! A do téhle nálady nám domů dorazil růžový retro poklad Já mám kolo, ty máš kolo. Pokračovat ve čtení …
Pořídili jste dětem knihu Mapy, která nedávno konečně vyšla česky? Tak zkuste zaúkolovat Ježíška, aby pod stromeček donesl ještě tyhle nádherné omalovánky, které loni jako dárek doporučoval i britský deník The Guardian. Pojďte se podívat, jak vypadají uvnitř. Pokračovat ve čtení …
Tuhle knížku jsem dostala dvakrát. Poprvé před třiceti lety. A podruhé letos, když mi ji náš děda, celou ohmatanou a potrhanou, donesl z garáže. Už jsem ani nedoufala, že tam někde bude, takže si dokážete představit tu radost. Dvakrát sedm pohádek je totiž skvost. Patří mezi kousky, které v rodinách po generace tvoří kvalitní jádro dětské knihovničky. Pokračovat ve čtení …
Kaštany už začínají padat z jírovců jako divé a žaludy s Prckem při procházkách sbíráme na kila. Naštěstí doma máme i parádní knížku, která nám poradí, co s tím vším nadělením provést. Vypráví o dvou pozoruhodných lesních panáčcích a načerpáte v ní spoustu inspirace. Vyšla sice už hodně dávno, ale možná si na ni vzpomenete – jmenuje se Kaštánek a Kaštanka. Pokračovat ve čtení …
O dětském strachu ze tmy jsem tu nedávno psala a i když jsem s velkým předstihem věděla, že se v Pasece chystá novinka Vlk a tma, neviděla jsem důvod se k tématu ještě vracet. Jenže teď mi ta kniha přišla poštou a spadla mi brada. Takže se omlouvám, že vás takhle zahlcuju, ale ty ilustrace prostě musíte vidět! Pokračovat ve čtení …
Prostorová leporela Rudolfa Lukeše plná zvířátek vznikla před dlouhými desetiletími. U nás ovšem letos vychází úplně poprvé. Proč? Protože jejich autor kdysi roztrhal přihlášku do KSČ. Ale teď jsou tady. A jsou nádherná. Pokračovat ve čtení …
Tulletománie mě nijak zvlášť nezasáhla. Přiznávám, že nemáme doma ani Knížku, ani Barvy. Netvrdím, že nejsou hezké nebo že Hervé Tullet není kvalitní autor. Jenže já to prostě takhle mám. Když je něčeho všude plno, podvědomě se tomu vyhýbám. A kdyby se teď začaly nosit rudé minisukně, just si oblíknu dlouhatánskou černou. No, ale pak jsem se šla podívat na nějaké knížky do Hamleys a tam měli tuhle záležitost. Pokračovat ve čtení …
Na začátku prázdnin vyšla Petru Horáčkovi nová knížka. The Greedy Goat. A protože jsem horáčkofil, měla jsem ji už od května předobjednanou. Od okamžiku, kdy dorazila, ji s Prckem minimálně jednou denně čteme. Nejradši má pochopitelně tu stránku, kde zmlsaná koza spásá z prádelní šňůry farmářovy puntíkované trenýrky. Pokračovat ve čtení …
„Nechoď do sklepa, je tam bubák!“ vykládají s oblibou mnohé babičky zvídavým batolatům ve snaze předejít držkopádu ze špatně osvětlených strmých schodů. Ale večer by zas pro změnu potřebovaly, aby dítě usnulo samo v setmělém pokojíčku – jenže ono se, světe div se, tmy bojí. Ano, výchovné metody našeho dětství pořád ještě přežívají. Pokud byly nedopatřením aplikovány i na vaše dítě, můžete si při nápravě škod vzít na pomoc knížku. Pokračovat ve čtení …
Mimino ještě ani nesedí a rodičem knihomolem už cloumá nedočkavost, kdykoli míjí výlohu knihkupectví. U nás tomu tak alespoň bylo. Jaká leporela jsou podle mého názoru pro začátek nejvhodnější a co „četl“ náš Prcek? Pokračovat ve čtení …
S Prckem jsme si letos v létě poprvé začali vyrábět domácí nanuky. Banány, jahody, jogurt, med a šup do mrazáku. A čekání na to, až ta dobrota ztuhne, si krátíme knížkou Ice Cream Summer od Petra Síse! Pokračovat ve čtení …
Před několika dny vyšla jedna z nejlepších dětských knížek na prázdniny, jakou si dokážete představit: Žeryk na cestách. Napadá vás snad něco příhodnějšího? Je milá, vtipná, má dokonalé rýmy, vejde se tak akorát do batůžku a děti se díky ní naučí i pár anglických slovíček. Pokračovat ve čtení …
Řeknu vám to na rovinu: Z nejnovější autorské knížky Anety Františky Holasové jsem úplně paf. Pohádka o Ipsíkovi je nádherně vymyšlená i zpracovaná. Koupili jsme si ji hned, jak vyjela z tiskárny. A dobře jsme udělali. Pojďte se na ni podívat blíž!
Prcek z plen nespěchal. Já byla taky v klidu. Jenže pak ho přijali do školky. V našem společném životě se tak loni na jaře objevil první deadline a já jsem zareagovala tak, jak mívám v podobných situacích ve zvyku. Nakoupila jsem odbornou literaturu. Včetně téhle publikace. Co si o ní myslím? Pokračovat ve čtení …
Tuhle knížku, která před téměř třiceti lety vyšla u příležitosti 100. výročí narození Josefa Lady, nám tehdy naši koupili. A minulý týden ji děda vyhrabal v garáži. Radost veliká! Taky si na ni vzpomínáte? Pokračovat ve čtení …
Prcek z plen nespěchal. Já byla taky v klidu. Jenže pak ho přijali do školky. V našem společném životě se tak loni na jaře objevil první deadline a já jsem zareagovala tak, jak mívám v podobných situacích ve zvyku. Nakoupila jsem odbornou literaturu. Včetně téhle publikace. Co si o ní myslím?
Po roce je tu zas! Prosinec a s ním náš Vánoční punč. Adventní soutěž o ty nejkrásnější knížky, která se už loni setkala s velikým ohlasem. Jenže letos jsme se nějak víc rozjeli, a tak toho pro vás máme opravdu plný kotel. Chtěli byste vyhrát skvělé Mapy, Hravouku nebo Horáčkovu The Greedy Goat? Zkuste štěstí!
Polámal se mraveneček je klasika všech klasik. Jedno z nejznámějších a nejprodávanějších leporel vůbec. Všichni jsme ho měli. Je natolik populární, že v Albatrosu ho každoročně musejí v desetitisícovém nákladu dotiskovat. A já se už dlouho snažím přijít na to, proč někdo kupuje jiné vydání než reedici původního Sekory.
Zima oficiálně skončila a ani letos jsme si sněhu moc neužili. Ale aby se neřeklo, že jsem nevděčná, na rozloučenou s ní vám ukážu jedno nádherné zimní leporelo. A především jeho autora. Josef Křešnička, v té době noční hlídač v JZD, psal pro děti rád. Hodně. A krásně.
Tahle knížka byla jako zjevení. Poté, co u nás v polovině osmdesátých let vyšla, získala si srdce snad všech malých čtenářů. Jednoduchá, vtipná, chytrá. Prostě Ema. Co je na ní tak neobyčejného?
