Vítejte ! [ Přihlášení Instagram

Zubr si hledá hnízdo. Skutečný podzimní poklad

Doporučujeme 27.10.2017

Zubr je náš nejmilejší úlovek z letošního Tabooku. Je to ideální knížka pro podzimní předčítání. Věděli jste například, kdo jsou to tukoni a co je jejich posláním? Zubra jsme zhltli hned první večer a moc se pobavili. Takže jsem neodolala pokušení kontaktovat autorku a vyptat se jí na podrobnosti.

Výtvarnici Oksanu Bulu sleduji na Instagramu od chvíle, kdy nakladatelství Host poprvé poodhalilo přípravy českého vydání Zubra. Její styl možná matky vyznávající Montessori nenadchne, ale mě si tenhle zubr vyhlížející jako „zemiak s nožičkami“, jak se na Tabooku vyjádřil tuším manžel Vik z Čítajme si spolu, omotal kolem prstu.

A nejen zemiak. Všimněte si třeba rozkošné myšky, která jen tak mimochodem probíhá okolo hned na začátku knihy. Ještě se s ní na následujících stránkách potkáte…

Oksana Bula je ukrajinská výtvarnice, návrhářka šperků, autorka a ilustrátorka dětských knih. Žije a pracuje ve Lvově. Zubr si hledá hnízdo (2016) je její první autorská kniha, za kterou již byla na Ukrajině oceněna. Zubr si hledá hnízdo vypráví příběh o jednom zubrovi, který se jednoho podzimního dne rozhodne, že by rád strávil zimu spánkem – přesně tak, jako třeba medvěd. Ten mu totiž vylíčil, že ho každoročně v brlohu ukládají ke spánku tukoni, kteří ho zas na jaře probudí.

Kdo jsou to tukoni? Dobří duchové lesa, jejichž svět autorka vytváří už několik let. (Pod stejnojmennou značkou vyrábí a prodává pohlednice, kalendáře a brože s jejich motivy.) Jsou různobarevní, pracovití a tak roztomilí, jak pletou zvířátkům teplé fusekle, vláčejí měkké polštářky a hřejivé deky… Jenže tukoni zubra odmítli. I kdyby ho uložili, stejně nevydrží spát tak dlouho, jak se má. Ten ale, fascinován představou, že by nemusel celou zimu mrznout venku, nechtěl opustit představu sebe sama chrnícího v teplém pelíšku. Začal tedy nějaký hledat.

Oksana Bula použila ke ztvárnění příběhu vodové barvy. Jak jsem už ale zmínila, již nějaký pátek předtím malovala tukony – kmen lesních stvoření, který se zrodil v její hlavě a který v knížce hraje zásadní úlohu. „Nestalo se to tak, že bych si řekla: ,Jé! Co kdybych namalovala takové příšerky a pojmenovala je tukoni?´Prostě ke mně přišli,“ vysvětluje Oksana. „Jsou pro mě jako dobří přátelé, o kterých s radostí píšu.“ Výraz „tukoni“ Oksana našla v jedné australské báji – byla to malá stvoření podobná lidem, která žila v lese. A pak zjistila, že toto slovo existuje i v jednom z jazyků amerických indiánů. V překladu znamená „vlk“ a to se Oksaně moc zalíbilo. Lesní tvor. „Slovo tukoni prostě ten kmen mých malých přátel perfektně vystihuje.“ Když pak výtvarnice uspořádala první výstavu obrázků svých tukonů, všichni se ptali: „Jé, nemáš knížku?“

Tehdy neměla, ale od loňska už ano. „Něco jsem psala a vůbec to nesouviselo s tukony. Najednou se na papíře objevilo maličké hnízdo. A pak veliký zubr. Přemýšlela jsem, co tam dělají, až jsem nakreslila toho obrovského bizona, jak leží v tom malém hnízdě. Ale čí to hnízdo vlastně je? Přesně jsem věděla, že tohle je konec nějakého příběhu. Otázka zněla, jaký bude jeho začátek. Ale ten příběh ke mně brzy přišel a pověděl mi o sobě víc,“ vzpomíná autorka.

Už víte, čí to bylo hnízdečko? Naštěstí se ale vyplnila předpověď tukonů, kteří říkali, že zubr dlouho spát nevydrží, a tak myš o svůj zimní pelíšek nakonec nepřišla.

Nutno dodat, že české vydání je díky péči zdejšího nakladatele možná ještě hezčí než originál – má třeba přenádherné předsádky, ke kterým redakci inspiroval jeden Oksanin obrázek na sociálních sítích. Budeme tedy doufat, že Zubr sklidí takový úspěch, aby v Hostu mohli brzy začít s podobným zápalem pracovat na druhé z Oksaniných knih pro děti: Medvěd nechce spát. Nejde o pokračování, nýbrž vlastně o ten stejný příběh, který je ovšem nahlížen jinýma očima. Už se ho nemůžeme dočkat!

 

 

2 komentáře to “Zubr si hledá hnízdo. Skutečný podzimní poklad”

  1. Moc hezká, malovaná knížečka, děkujeme za tip!

Komentář

  • LISTUJEME: Víš, co má v plínce myš?

    od na 15.6.2016 - 16 Komentáře

    Prcek z plen nespěchal. Já byla taky v klidu. Jenže pak ho přijali do školky. V našem společném životě se tak loni na jaře objevil první deadline a já jsem zareagovala tak, jak mívám v podobných situacích ve zvyku. Nakoupila jsem odbornou literaturu. Včetně téhle publikace. Co si o ní myslím?

  • Vánoční punč 2016. Ochutnejte a vyhrajte si kopu knížek pod stromeček!

    od na 1.12.2016 - 43 Komentáře

    Po roce je tu zas! Prosinec a s ním náš Vánoční punč. Adventní soutěž o ty nejkrásnější knížky, která se už loni setkala s velikým ohlasem. Jenže letos jsme se nějak víc rozjeli, a tak toho pro vás máme opravdu plný kotel. Chtěli byste vyhrát skvělé Mapy, Hravouku nebo Horáčkovu The Greedy Goat? Zkuste štěstí!

  • Mraveneček slaví 50 let. Ale jsou to docela smutné narozeniny

    od na 15.12.2014 - 5 Komentáře

    Polámal se mraveneček je klasika všech klasik. Jedno z nejznámějších a nejprodávanějších leporel vůbec. Všichni jsme ho měli. Je natolik populární, že v Albatrosu ho každoročně musejí v desetitisícovém nákladu dotiskovat. A já se už dlouho snažím přijít na to, proč někdo kupuje jiné vydání než reedici původního Sekory.

  • Říkanky celé bílé. Památka na Josefa Křešničku

    od na 24.3.2015 - 9 Komentáře

    Zima oficiálně skončila a ani letos jsme si sněhu moc neužili. Ale aby se neřeklo, že jsem nevděčná, na rozloučenou s ní vám ukážu jedno nádherné zimní leporelo. A především jeho autora. Josef Křešnička, v té době noční hlídač v JZD, psal pro děti rád. Hodně. A krásně.

  • Ema Naopak. Nikdy nezapomeneme! <3

    od na 1.3.2016 - 9 Komentáře

    Tahle knížka byla jako zjevení. Poté, co u nás v polovině osmdesátých let vyšla, získala si srdce snad všech malých čtenářů. Jednoduchá, vtipná, chytrá. Prostě Ema. Co je na ní tak neobyčejného? 

Vyhledávání

Najdete nás na Facebooku

… a zákulisí blogu poodhalujeme na Instagramu

Doporučujeme knížku

Dinosaurium