Vítejte ! [ Přihlášení Instagram

Povídání o mamince a tatínkovi

Doporučujeme 30.1.2018

Před dvěma lety Česká televize premiérově odvysílala tak úchvatný večerníček, že ač je jinak moc nesledujeme, tehdy jsme se těšili na každý nový díl. Půvabné loutkové Povídání o mamince a tatínkovi mě dostalo a Prckovi se taky moc líbilo. Takže když jsem před časem uviděla v regále knihkupectví jeho knižní podobu, nebylo co řešit. 

Příběh o malířce Lucii, truhláři Josefovi a jejich (zatím nenarozeném) synkovi Toníkovi vypráví autoři večerníčku v sedmi kapitolách, stejně jako bylo sedm dílů večerníčku. S Prckem jsme si každý večer přečetli jednu kapitolu a moc jsme si to užívali. Textař, scenárista a dramatik Pavel Cmíral (mj. autor českého textu hitu Najednou z Ledového království) večerníček opravdu zdařile a půvabně přepsal do prozaické podoby. A kde se vůbec vzal celý nápad?

„Vzpomněl jsem si na dobu, kdy se narodil můj vnuk,“ vysvětluje Pavel Cmíral. „Když byla dcera Míša v jiném stavu, ráda poslouchala zpěvačku Enyu. Narodil se vnuk Tomáš a když mu byl necelý rok, seděl jednou večer na koberci a nad jeho hlavou stál reproduktor přehrávače. Míša pustila Enyu – a jen Tomáš uslyšel první takty dunivých bicích, strnul a neskutečně hudbu prožíval. Kýval hlavou, rozhýbal tělíčko… Potvrdilo se nám tak tvrzení gynekologů, že děti v bříšku ,slyší´, co se kolem nich děje. Tomáš ty písně zkrátka znal a teď se mu připomněly. Při každém jejich poslechu byl jako vyměněný. A tak mě po čase napadlo napsat příběhy z rodiny, kterou v bříšku mámy ,odposlouchává´jejich budoucí vnouče Tonda. Stal se samozřejmě i vypravěčem příběhů, nikdo jiný jím být nemohl!“

Kristinu Dufkovou, výtvarnici večerníčku, znám už z doby, kdy přišla s knížkou a pozoruhodným krátkým animovaným filmečkem Usnula jsem. Tenhle počin v roce 2009 zaujal i Pavla Cmírala a s Kristinou o něm udělal rozhovor do časopisu Xantypa. „A záhy na to jsme se s Kristinou a studiem Anima dohodli na spolupráci,“ vzpomíná Pavel Cmíral.

Kristinu Dufkovou příběh okamžitě oslovil. A nejen proto, že má také synka Toníka: „Hlavně se mi líbil pohled na svět, kterým ještě nenarozený hlavní hrdina komentuje svou budoucí rodinu. Mám ráda vyprávění o obyčejných věcech neobyčejným pohledem, v tomto případě ještě nenarozeným Toníkem a zjevujícím se dědečkem Antonínem, jehož vizuální předloha byl můj dědeček František.“ Dědeček Antonín je totiž už po smrti, ale často se ze své „planetky Nikde“ přichází za svými milými podívat a dobře jim poradit.

Prckovi se dědeček Antonín taky moc líbí, protože vypadá tak trochu i jako jeho děda. „Já velmi ctím kontinuitu rodiny, návaznost generace na generaci. A věřím, že jsou spojeny logickými nitkami souvislostí a souznění,“ ozřejmuje Pavel Cmíral. „Utvrdila mě v tom má rodina. Každý z nás je jiný, ale nitky ,pavoučka´nás přes jedno století svazují a my se tomu nebráníme. Proto je jistotou rodiny ve večerníčku dědeček Antonín i po smrti. Bez něj by rodina nebyla úplná a rozhodnutí Tondy ještě před narozením, že bude truhlářem po dědovi a tátovi je absolutně v řádu života a chodu světa.“

Všechny loutky ve večerníčku Kristina Dufková vyrobila kolem 30 centimetrů vysoké – každou podle charakteru. Mají v sobě kovovou kostru obalenou molitanem a oblečenou kostýmem. Ruce jsou latexové a hlava vymodelovaná a odlitá do lehkého materiálu, aby loutku zbytečně netáhla k zemi. Některé postavy mají vyměňovací jen pusy, jiné i další části obličeje. Postavy zvířátek Kristina vytvořila z plsti. Animovaným večerníčkem ale Kristinina práce neskončila, Když se Česká televize rozhodla vydat knížku, bylo třeba, aby výtvarnice prošla každý díl okénko po okénku a vybrala obrazový doprovod k textu.

„Moje práce na knížce byla především najít co nejhezčí filmová okénka,“ vzpomíná Kristina. „To zabralo nejvíce času, protože dost často se někdo díval jinam než měl, byl moc v rohu, se zavřenýma očima… Největší problém byl s titulním obrázkem. Musela jsem prohledat všechny počítače ve studiu, než jsem se k němu dostala!“

Autor textu by si přál, aby si děti díky knížce uvědomily, co znamená pojem rodina: „Jak důležitá ,parta´ to v životě je! A jak prostý fakt držet pohromadě a táhnout za jeden provaz každému z nás v životě pomáhá. Stokrát mohou psychologové uklidňovat lidstvo, že rozvod v dnešní době zas tolik neznamená, že se s ním děti dokáží lépe vyrovnat. Nevěřím tomu. Není to pravda. Táta s mámou si nás ,zaseli´, počali a jsme jejich obrazy a jejich pokračováním. A s námi a našimi dětmi je to stejné, a s námi a našimi vnoučaty taky tak. Odchod každého z party bolí. Smrt nepřemluvíš, ale mnohdy jde přemluvit sebe a partnera či partnerku: ,Pojďme to vydržet, pojďme si pomoct, zůstaň!´ Přál bych si, abychom tohle dětem vštěpovali a bylo jim to pak v soukromém životě k velkýmu užitku!“

Komentář

  • Rok ve školce. Hledací leporelo pro všechny školkáčky!

    od na 24.5.2018 - 4 Komentáře

    Rok ve školce jsem Prckovi přivezla z letošního Světa knihy. Říkala jsem si, že by se mu mohla líbit, protože do školky chodí už třetím rokem a taky si spolu rádi prohlížíme hledací sérii Jaro, Léto… od Susanne Rotraut Berner. Takže jsem byla zvědavá, zda ho zaujme i tahle novinka z nakladatelství Host. Jak Rok […]

  • GIVEAWAY: Tango. Knížka, která zahřeje

    od na 24.6.2018 - 4 Komentáře

    Prcek měl svátek, já jsem stála uprostřed knihkupectví a váhala. Koupit Mimi a Lízu, které zná z televizního seriálu? Nebo tuhle zajímavou obrázkovou knihu o tučňácích, kterou jsem viděla poprvé v životě? Roztomilí opeřenci nakonec vyhráli. A co je nejdůležitější – vyhráli to i posléze u Prcka. Čím?

Vyhledávání

Najdete nás na Facebooku

… a zákulisí blogu poodhalujeme na Instagramu

Doporučujeme knížku

Dlouhá cesta