Vítejte ! [ Přihlášení Instagram

Pidibabka z Brd

Doporučujeme 5.11.2015

Nádherných ilustrací Anety Františky Holasové jsem si všimla už před několika lety, když vydala autorskou pecku Lumír včelaří. A teď jí vyšla Pidibabka z Brd. Modrožlutá jako hluboký brdský les.  

IMG_4128
Pidibabku z Brd napsal Jiří Kahoun, můj oblíbený autor Příběhů včelích medvídků, Pískacího kornoutku a Zvířátek z Malinové paseky. A když jsem zjistila, že nejnovější Kahounovu knížku ilustrovala právě Aneta, rázem bylo jasné, že ač máme knihovnu naditou k prasknutí, pro Pidibabku musím prostě místo najít.

Poté, co Aneta Františka Holasová vydala v Labyrintu svůj debut Lumír včelaří a u Běžílišky drobný počin Kolala Petřínská, přišla z Albatrosu nabídka ilustrovat právě Pidibabku. „Napsali mi, že se jim líbí moje krajiny a prostředí, do kterého postavy knížek zasazuji,“ vzpomíná Aneta nad kávou, kterou jsme si daly v bufetu Klementina. „Pro mě je krajina velmi důležitá. Jsem z Libereckého kraje a v Praze se mi po něm stýská, na obálce Lumíra tak v dálce najdete Ještěd nebo Naše Ralsko.“

Nakladatelství vědělo, že v Pidibabce z Brd bude třeba s vášní vymalovat hloubku brdských lesů, v nichž se valná část vyprávění Jiřího Kahouna odehrává. „Celou knížku jsem ladila do žluto-modré,“ vysvětluje Aneta. „Stejně jako u Lumír včelaří dominuje odstín medu. Když se procházíte lesem, cítíte jeho barevnost, a já mám ráda, když knížka při čtení působí podobně.“

Celá Pidibabka z Brd dýchá takovou láskou k přírodě! Oba autoři jí totiž mají na rozdávání a neváhali ji zde rozdělit plnými hrstmi mezi všechny děti i předčítající rodiče. Jiří Kahoun například nádherně popisuje, jak se frká na stonek pampelišky ( Pamatujete? Rozeberete kousek stonku na proužky, překonáte jeho hořkou chuť a foukáte), Aneta Františka Holasová si k tomu rozmíchá akvarely a bezkonkurenčním způsobem namaluje pampelišku, frkačku z ní a navrch celostránkovou záplavu luční zeleně včetně odkvétajících pampelišek s „padáčky“, na louce.

Jiří Kahoun už napsal několik desítek dětských knih. Ale tahle, poslední, se zdá být ze všech nejosobnější. V uplynulých měsících jsem s ním měla možnost několikrát hovořit a tak vím, že tatínek z knížky je jeho starší syn Martin, který má chalupu v Brdech. A jezdí tam se svou dcerkou – hlavní postavou Pidibabky z Brd, upovídanou Emičkou. Potkávají se tam s babičkou Martou a dědou Jirkou. Na tom by nebylo nic nezvyklého, kdyby babička a děda nebyli trpaslíci… „Částečně jde o skutečnost a částečně je to vymyšlené,“ řekl mi dědeček – trpaslík Jiří Kahoun, jenž v Pidibabce využil i motivy z brdských pověstí. A jen tak mimochodem a naprosto nenásilně se mu podařilo v knížce znázornit i stále častější model rozvedených rodičů a „půjčovací soboty“ jednou za čtrnáct dnů. Právě taková sobota totiž pro Emičku znamená vždy nové a nové dobrodružství s tatínkem, babičkou a dědou pod hřebeny Brd.

 

Myslím, že se mi už podařilo odhalit v knížce několik pasáží typu „based on true story“, například tuhle:
„Z toho si nic nedělej,“ řekla babička. „Taková věc se může stát každému, i staré babce. Já jsem předevčírem upadla jako brouk. Zakopla jsem o pařez, vysypala jsem bandičku borůvek a bác! Takhle jsem tam ležela,“ rozpřáhla ruce babička, „jako brouk kovařík a nemohla jsem se zvednout.“ Emička se rozesmála: „Babi, ukaž ještě jednou, jak jsi ležela.“ 
„Takhle,“ ukazovala babička a Emička se smála na celé kolo. Potom šla hledat dědu, aby mu ukázala, jak upadla a ležela babička. 
„Dědo, chceš něco vidět?“
„Chci.“
Emička se svalila na zem, rozpřáhla ruce, vykulila oči a otevřela pusu.
„Co to má být?“ zeptal se děda.
„Takhle upadla babička,“ smála se Emička. 
Děda se zasmál a povídá: „Chceš se mnou vařit pampeliškový med?“

 

Náš Prcek zatím svou oblíbenou pasáž nemá. Na téhle knížce totiž aktuálně úplně nejvíc miluje přední a zadní předsádku. Vždycky fouká do těch odkvetlých pampelišek, které jsou na ní, spolu s houbami a motýli, vymalované.

Pidibabka z Brd je zkrátka po všech stránkách podařená. Jestli se chcete dozvědět, k čemu je dobrý pidihrášek a jak to s těmi prarodiči trpaslíky doopravdy bylo, určitě se zastavte v knihkupectví. A napište mi, jak jste si početli!

5 komentářů to “Pidibabka z Brd”

  1. Lumír je u nás velký oblíbenec! A všechno, co se týká skřítků taky, nehledě na ty nádherné ilustrace. Díky, tahle se u nás na Vánoce určitě objeví

    • Lucie

      Ano, Lumír je bezva! Jsem ráda, že se vám taky líbí i Pidibabka, pod stromečkem jí to určitě bude slušet 🙂

  2. PIDIBABKA SE NA NÁS SMĚJE UŽ PÁR TÝDNU Z VÝLOHY KNIHKUPECTVÍ U NÁS VE MĚSTĚ. Holky ji sice v dopise pro Ježucha nemají, ale já si na ni myslím už od té doby, co jsem zaznamenala, že bude vycházet. Takže jeden s podstromečkových dárečků je jistý a vaše velmi pěkně vyvedená recenze to potvrzuje. Díky za ni.

  3. cha konečně jsem našla nový web:)jojo pidibabka:)

Komentář

  • LISTUJEME: Víš, co má v plínce myš?

    od na 15.6.2016 - 16 Komentáře

    Prcek z plen nespěchal. Já byla taky v klidu. Jenže pak ho přijali do školky. V našem společném životě se tak loni na jaře objevil první deadline a já jsem zareagovala tak, jak mívám v podobných situacích ve zvyku. Nakoupila jsem odbornou literaturu. Včetně téhle publikace. Co si o ní myslím?

  • Říkanky celé bílé. Památka na Josefa Křešničku

    od na 24.3.2015 - 9 Komentáře

    Zima oficiálně skončila a ani letos jsme si sněhu moc neužili. Ale aby se neřeklo, že jsem nevděčná, na rozloučenou s ní vám ukážu jedno nádherné zimní leporelo. A především jeho autora. Josef Křešnička, v té době noční hlídač v JZD, psal pro děti rád. Hodně. A krásně.

  • Vánoční punč 2016. Ochutnejte a vyhrajte si kopu knížek pod stromeček!

    od na 1.12.2016 - 43 Komentáře

    Po roce je tu zas! Prosinec a s ním náš Vánoční punč. Adventní soutěž o ty nejkrásnější knížky, která se už loni setkala s velikým ohlasem. Jenže letos jsme se nějak víc rozjeli, a tak toho pro vás máme opravdu plný kotel. Chtěli byste vyhrát skvělé Mapy, Hravouku nebo Horáčkovu The Greedy Goat? Zkuste štěstí!

  • Ema Naopak. Nikdy nezapomeneme! <3

    od na 1.3.2016 - 9 Komentáře

    Tahle knížka byla jako zjevení. Poté, co u nás v polovině osmdesátých let vyšla, získala si srdce snad všech malých čtenářů. Jednoduchá, vtipná, chytrá. Prostě Ema. Co je na ní tak neobyčejného? 

  • Pop-up leporela, která budou vaše děti milovat

    od na 4.9.2016 - 6 Komentáře

    Prostorová leporela Rudolfa Lukeše plná zvířátek vznikla před dlouhými desetiletími. U nás ovšem letos vychází úplně poprvé. Proč? Protože jejich autor kdysi roztrhal přihlášku do KSČ. Ale teď jsou tady. A jsou nádherná.

Vyhledávání

Najdete nás na Facebooku

… a zákulisí blogu poodhalujeme na Instagramu

Doporučujeme knížku

Dinosaurium